Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

suof 

32. OHEŇ T.O. CARABUS 4-2019

30 fotek 6 videí 13.4.2019 - zobrazení
Téměř přesně 4 měsíce po operaci zlomeného kyčle jsem se rozhodl poprvé vyrazit zkušebně s krosnou na zádech a poctít svou přítomností 32. výroční oheň T.O. Carabus. Pro jistotu jsem vyjel až v sobotu na jednu noc a čaganem v ruce.
Ráno jdu za deštivého počasí na vlak a vystupuji před polednem v Dolní Lhotě, v které zatím neprší, jen nepříjemně fouká studený vítr. Su rád, že jsem si vzal zimní kabát. Po stoupání Horní Lhotou vcházím do lesa, v kterém je už příjemně. Potkávám několik desítek mravenišť, z čehož soudím, že mravencům lesním se zde daří. Nepříjemnější byl pohled na rozsáhlou těžbu kalamitního dřeva. Asi po hodině se blížím k Bílé Bříze neslyšíc žádného ruchu. V kempu se nachází zatím jen tři kamarádi v čele s šerifem Šerchánem, kteří se právě připravují na k odchodu proti proudu potoka k rybníkům. Stal dočasným správcem kempu, udržovatelem ohně a ohřívačem zelňačky.
Kamarádi se vrátili okolo 4 odpolední a stále se další kamarádi neschází. Už jsem měl představy, že nás zde doslova bude jak do mariáše. Ale situace se začala obracet. S přicházejícím večerem přichází i další a další kamarádi. Kolem osmé, kdy dává šerif příkaz k zapálení ohně, nás stojí v kruhu nejméně 20. Jako vždy si zapějeme Vlajku, vzpomenem nebohých kamarádů, včetně zdejšího osadníka a kamaráda Grizzlyho. Hranice se rozhořela, stejně jako naše srdce při tónech kytar a benža Špice. Při krásných písničkách a prozářené noci hořícím smrkovým dřevem náladě neubral ani drobný deštík. Hrálo, zpívalo a tlachalo se dlouho přes půlnoc. Spalo se docela dlouho, protože jsem ještě nikdy na potlachu nezažil, že by byl okolo sedmé, dokonce i osmé u užitkáče klid. Vstávám v půl deváté. Mnoho nás zde není, protože mnozí zde nespali a ještě v noci se odebrali zpět k svým příbytkům. Loučím se před jedenáctou a s Broučkem se za začínajícího deště vydáváme údolím k Blansku. Uzdravující noha si vede dobře, takže získávám před Broučkem náskok, dohání mne u odpočívadla, kde jsem si zadechl a schoval deštník, jelikož už ho není třeba. Spolu pokračujeme dále. Jako místní mne vede zkratkou mimo frekventovanou hlavní ulici. Na náměstí zazní dvojité ahoj a já přicházím na nádraží necelou půlhodinu před odjezdem vlaku. Odjíždím dokonce ještě chvíli dříve zpožděným rychlíkem, což mi dává většího "fóra" na přestup v Židenicích, kde už zase prší. Domů příjíždím už po 15 hodině. Ahoj a díky za příjemně prožitý víkend.
reklama
Vytvořte z tohoto alba:

Komentáře

přidat komentář

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.

Partneři

Visa Mastercard Maestro American Express Visa Electron